Ve městech lze očekávat zejména dopady spojené s městským tepelným ostrovem, jako je např. častější výskyt horkých vln, či zvýšené koncentrace troposférického ozonu a dalších škodlivých látek v ovzduší. Dalším nebezpečím pro obce, posilovaným přímo zástavbou území, jsou přívalové srážky a související lokální povodně. Plošně omezená zaplavení povrchu mohou nastávat i zcela výhradně uvnitř intravilánu v důsledku přetížení ideově i technicky zastaralých městských odvodňovacích systémů. 

S ohledem na stále stoupající emise CO2 a pokračující odlesňování, stejně jako nedostatečné změny legislativy i v případě států, které ratifikovaly Pařížskou dohodu, se nelze v dohledné době spoléhat na zvrat stávajícího trendu. S rostoucí globální teplotou se při tom bude blížit okamžik (předpokládán při oteplení o přibližně 2 °C ve srovnání s teplotou před průmyslovou revolucí), kdy se proběhlé změny stanou z hlediska lidských možností nevratnými a vývoj klimatu nabere v současnosti nepředvídatelný charakter (např. oceány v důsledku teplotou snížené rozpustnosti plynů přestanou být příjemcem rostoucího množství CO2 v atmosféře a stanou se jeho novým zdrojem).