Vývoj vláhových podmínek v Libereckém kraji

Vláhová bilance

Rostoucí teploty zapříčiňují rostoucí intenzitu výparu vody a transpirace rostlin, což v kombinaci s nenarůstajícími srážkovými úhrny vede ke klesající vláhové bilanci území. V extrémních letech, jako byl např. rok 2018, může na území Libereckého kraje nastávat výrazný vláhový deficit i na lokalitách dlouhodobě považovaných za vláhově bohaté. Na stanici Liberec dosáhla v roce 2018 celoroční potenciální vláhová bilance travního porostu deficitu více než 300 mm (výpočet Ivanovovou metodou, zdroj vstupních dat ČHMÚ), což odpovídá 35 % průměrného ročního úhrnu srážek. I v průměrných hodnotách se vláhová bilance v jarních měsících na této stanici dostává do záporných hodnot v důsledku jarního poklesu srážek a vyšších teplot.

Vyšší teploty v zimním, vláhově pozitivním, období snižují podíl sněhových srážek, které jsou při pozvolném tání zdrojem doplňování podzemních vod.

 

Půdní vláha

Rozkolísanost distribuce srážek, kdy v různých místech kraje mohou nastávat periody i 4 týdnů prakticky beze srážek (např. na stanici Liberec 29. 3. – 25. 4. 2019), doprovázená vyšší teplotou vzduchu, vyvolává období sucha s významnými dopady na vegetaci, zemědělství, lesnictví i přírodní biotopy. Taková období mohou přechodně nastávat i v roce s průměrným srážkovým úhrnem, jak dokazuje 1. polovina roku 2019, která byla v Libereckém kraji srážkově průměrná (srážkový úhrn prvních 6 měsíců dosáhl 96,5 % průměru let 1991 – 2018 a 95,7 % průměru let 1961 – 1990). Přesto byl na začátku července v Libereckém kraji výrazný deficit půdní vláhy, stejně jako v celé České republice (viz obr. 1). 

 

Obr. 1: Deficit půdní vláhy v týdnu 1. – 7. 7. 2019 (zdroj: www.intersucho.cz)
 
 

 

Na území Libereckého kraje byl v půdním horizontu hloubky 0 – 100 cm deficit nejméně 40 mm vody v porovnání s dlouhodobým průměrem pro daný měsíc. Ani vlhké první 3 týdny měsíce srpna (za celý měsíc napršelo průměrně 60 mm srážek, tj. 67 % normálu), s rovnoměrně rozloženými srážkami, situaci v Libereckém kraji významněji nezlepšily. Zhruba 75 % rozlohy kraje vykazovalo v polovině srpna deficit půdní vláhy nejméně 40 l na m2 oproti dlouhodobému normálu a Liberecký kraj zůstával krajem s nejvyšším relativním deficitem půdní vláhy v ČR (viz obr. 2). Částečné doplnění zásob srpnovými srážkami se při tom projevilo pouze ve vrchních 40 cm půdy.

 

Obr. 2: Deficit půdní vláhy v týdnu 11. – 18. 8. 2019 (zdroj: www.intersucho.cz)

 

Výsledné dopady klimatické změny však nejsou ovlivněny jen průběhem počasí. Vodní kapacita půdy je snížená jejím utužením těžkou mechanizací, ztrátou organické složky a dalšími zásahy člověka, regulace vodních toků a odvodnění zemědělské půdy, s přispěním rostoucího podílu zastavěných ploch, urychlily odtok vody z krajiny. To vše působí synergicky s rostoucím výparem zaviněným rostoucí teplotou vzduchu. Uvedené vlivy pak vyvolávají pokles intenzity doplňování zásob podzemních vod.