Adaptační opatření aplikovatelná v lokálním a regionálním měřítku

Z pohledu lokálně aplikovatelných opatření, která mají potenciál významně přispět k adaptabilitě krajiny v regionálním měřítku, lze za nejefektivnější považovat revitalizace vodních toků a niv a plošná revitalizace krajiny směřující k posílení a podpoře jejich přirozených hydrologických funkcí. To zahrnuje i regulaci odtoku vody z odvodňovacích zařízení a změnu agrotechnických postupů, která povede k vyššímu podílu organické složky v půdě a nižšímu utužování podorniční vrstvy půdy.

 

Podpůrný význam má i zmenšování půdních bloků zřizováním mezí a další opatření zvyšující retenční kapacitu zemědělské krajiny.

 

Revitalizace vodních toků a niv zvýší nejen odolnost krajiny vůči obdobím bez frontálních srážek, ale zásadní měrou se tím zvýší i samočistící schopnost vodních toků, které tak budou schopné účinněji odbourávat rostoucí koncentrace znečištění produkovaného člověkem.

 

 

Významný pozitivní vliv na hydro-klimatický systém krajiny mají i lesní porosty, zejména přírodě blízké lesní ekosystémy, které vedle podpory malého vodního cyklu plní i významnou roli v ochraně globálního klimatu díky intenzivní fixaci vzdušného CO2 v biomase stromů a v lesní půdě.

Lokálně významných efektů lze dosáhnout také snižováním podílu zastavěného a vodě nepropustného povrchu, zodpovědným hospodařením se srážkovými vodami v intravilánech obcí i na větších zastavěných plochách v krajině, včetně dopravní infrastruktury, zelenou a modrou architekturou atp.

 

Zvýšené úsilí je třeba věnovat osvětě jak laické, tak i odborné veřejnosti, která se přímo účastní změn v krajině ovlivňujících její adaptabilitu, i změn ve fungování lidské společnosti s dopady na samotný vliv člověka na vývoj klimatu.